Zbytky bývalého mlýna pravděpodobně z počátku 20. století, který stojí u rybníka Mlýnec. Z mlýna zbyly jen obvodové zdi, další přízemní budovy jsou také zchátralé. Po ukončení provozu mlýna objekt sloužil jako hospodářská usedlost. Z původního mlýna se zachovala pouze vrata.
Rubrika: Severní Morava a Slezsko
Dříve údajně výstavní rekreační středisko obklopené krásnou přírodou a čistým vzduchem, kam chodili lidé na výlety. Nyní zdevastováno – vnitřní zařízení je vytrháno a rozkradeno. Fungovala zde například restaurace i venkovní bazén. Ten je zde sice dnes také, ale dokonale zničený.
Barokní zámek postavený poblíže či na místě starší tvrze kolem roku 1756 nákladem A. B. Mitrovského. Podoba zámku ovlivněna J. L. Hildebrandtem. Kolem zámku a dvora francouzská zahrada. Na jaře 1945 vážně poškozen a v 50. letech zbořen definitivně.
Zámek Ptení
Zámek z počátku 17. století v obci Ptení – rozlehlý, původně patrový s kulatými věžemi v nárožích. V následujících letech měnil zámek často majitele – až jej v roce 1757 koupil klášter sv. Kláry v Olomouci. V polovině 18. století bylo upraveno okolí
Kaple sv. Archanděla Michaela a hřbitov v obci Leskovec nad Moravicí z poloviny 19. století. Od roku 1996 prohlášena kulturní památkou. Kaple v současnosti postrádá krovy, okna i dveře či jakékoliv vybavení, je zarostlá náletovými dřevinami.
Opuštěný hřbitov na okraji Krnova. (Krnov – Chomýž). Do 18. století je datován vznik hřbitovní kaple Panny Marie i přilehlého hřbitova, který již není delší dobu používán. Náhrobky nesou německá jména.
Pohádková stavba v osadě Kunzov na Přerovsku. Stylizovaná do podoby romantického středověkého hradu – od roku 2007 je kulturní památkou.
Areál bývalých kasáren, resp. palebného postavení pro obranu města Ostravy ve Frýdeckém lese. Objekty jsou po odchodu sovětských vojsk opuštěné a nevyužívané. V minulosti se zde nacházel protiletecký
Tzv. „FINSKÝ“ domek na Partyzánské ulici v Karviné – Dolech.
Evangelický hřbitov s kaplí „Na Mexiku“ nalezneme v Karviné – Dolech. Plány pro stavbu kaple se zvonovou věží pocházejí již z roku 1902 od stavitele Huga Königsbergra. Roku