Sveti Juraj – Zřícenina středověkého Svatojiřského hradu, taky známého jako Santi Quaranta (it. Svatá čtyřicítka) leží na výběžku, ze kterého je možno vidět údolí a pramen řeky Mirna. Toto prehistorické opevněné sídlo bylo obydleno během Římské říše a díky blízkému přístavu si zachovalo strategickou důležitost až do temného středověku.
V roce 992 byl jeho majitelem Alderus de Castro S.Giorgii, v r. 1230 majetek přešel na Vidotta a Fabiana, ale v roce 1260 patriarcha z Aquileie (Itálie) Gregorio of Montelongo koupil toto sídlo od Almerica qm. Vidotta a od Bianchina, syna Ossalca, který zemřel. Po jeho opravách a rozšíření patriarcha užíval hrad jako základnu, ze které dohlížel na své istrijské majetky. Po útoku Mletské republiky v roce 1291 a ženevském útoku v roce 1354 hrad ztratil svou politickou, vojenskou a strategickou důležitost a měl od té doby různé majitele. Patriarchové ho postoupili Albertu Biattimu z Kopru a po roce 1420 jej Benátky předali vesnici Grožnjan. V r. 1545 koupil Alessandro Soranzo hrad a léno za 1627 dukátů. Ve smlouvě rovněž slíbil, že bude udržovat dva kostely (sv. Jiří a sv. Michal) . Nakonec získali hrad Bartolomeo a Bertuccio Manziniové z Buje. Hrad byl jejich rodinným majetkem až do 19. století.
Starobylý románský kostel, jehož severní zeď, fasáda a do plachty tvarovaná zvonice jsou viditelné ještě dnes, byl postaven ve 12. století. Kostel si zachoval svou náboženskou úlohu dokonce po roce 1476, když pandemie černé smrti pustošila tuto oblast a zůstala svatostánkem až do roku 1820. V roce 1622 novigradský biskup Eusebio Caimo přikázal kostel omítnout a vybílit a vztyčit na jeho vrchol vysoký kříž tak, aby ho námořnici viděli už z dálky.
GPS: 45.3371, 13.6334
